Do prvního utkání jsme nastoupili s pětkami v podobném složení jako v Prostějově. Jenže hned první čtvrtina byla z naší strany katastrofální (1-20). Druhá pětka přinesla do hry jisté oživení a především notně větší dávku bojovnosti, což dávalo naději ne sice obrat, ale alespoň na příznivější vývoj a koukatelnou hru. Bohužel se ale tímto přístupem nenechala inspirovat první pětka, která svou hrací periodu (Q3) znovu absolutně odflákla a prohrála ji opět děsivým rozdílem, tentokrát 0-16. Zápas už se pak jen dohrával a bylo to pro nás jedno velké utrpení.
Po ostřejší mezizápasové promluvě k hráčům v šatně bylo potřeba do druhého duelu učinit také radikální změny v sestavě. Hráči byli přeskládání do tří pětek. V první ti nejzkušenější (hráli celou 1. a 3. čtvrtinu). Druhá a třetí pětky hráči, kteří nemají ještě tolik odehráno, ti se podělili o čas ve 2. a 4. čtvrtině. A změny se dostavily okamžitě. V první a třetí čtvrtině jsme hráli pěkný basket a soupeři jsme se herně vyrovnali (10-9 a 9-9). Toť však jediný světlý bod našeho sobotního snažení. Druhá a čtvrtá perioda z naší strany ostudný výkon a výsledková katastrofa (1-33 a 4-38)! Totální dezorientace ve všech herních činnostech. Neschopnost plnit elementární pokyny jako běhat v obraně se svým hráčem nebo po obdrženém koši vzít balón a pokusit se vyhodit míč na svého spoluhráče. To jsou činnosti, které hráči U11 musí rutinně zvládat. Tady přece není snad potřeba nějakých trenérských rad, ono by bohatě stačilo jen sledovat hru svých zkušenějších spoluhráčů. Jenže to by chlapci v tu chvíli sedící na lavičce museli mít zájem hru pozorovat a být myšlením v zápase…
Výsledky:
BCM Olomouc B – Strabag Zlín 60 – 11
BCM Olomouc B – Strabag Zlín 89 – 24
Zápasy se mi nehodnotí vůbec dobře. Předně, ze 16 přítomných byla jen hrstka těch, kteří fungovali v potřebném zápasovém nastavení, tzn. soustředění, zaujetí zápasem, ochotní bojovat… Zbytek působil dojmem, že si do Olomouce přijel poklábosit a zablbnout na střídačku a pobyt na hřišti byl pro ně spíš za trest. Nerozumím tomu, proč s týmem, se kterým jsme v říjnu hráli vyrovnaně, nyní prohrajeme dvakrát o 60 bodů…
Jak s touto lekcí naložit? Je evidentní, že v našem týmu máme obrovské výkonnostní rozdíly. Čím to je? V prvé řadě je potřeba konstatovat, že všichni hráči mají stejné podmínky pro svůj basketbalový rozvoj a na všechny jsou z mé strany kladeny stejné nároky. Je jen na hráčích samotných, jak s tím naloží a jaká je jejich motivace a píle. Z pozice trenéra nechci a nebudu vést pořád stejné motivační proslovy k jednotlivcům, abych je nabudil do hry. A to jak v trénincích, tak v zápasech. Buďto hrát chci nebo nechci, nic mezi není. Budu se opakovat, nejde mi o výsledky, ale o přístup!
Přes všechnu výše uvedenou kritiku, která tentokrát směřuje hlavně ke starším hráčům ročníku 2011, mám i pár pozitivních postřehů. Potěšilo mě, že i úplní nováčci byli schopni naskočit do zápasů a nebáli se hrát. Mladší hráči 2012, 2013 a 2014 se nezalekli o dost starších kluků a odehráli zápasy taky celkem solidně.
Příští dvě utkání odehrajeme v sobotu 12. 03. 2022 doma proti Olomouci A a doufám, že moje hodnocení bude o poznání lepší!
Více k soutěži na: https://olo.cbf.cz/souteze.html
Trenér Pavel
