Valašské Meziříčí hraje kategorii U13 mimo soutěž a nastupuje za něj pravidelně šestice starších hráčů. Každý rok je v tomto věku znát. Fyzicky vyspělejšího soupeře jsme alespoň v prvním utkání dokázali slušně ubránit. 65 obdržených bodů se dá považovat za úspěch. Na útočné polovině pokračuje trápení s proměňováním jednoduchých pozic. Minimálně 20 jasných bodů v obou zápasech skončilo opět mimo obruč a o lepší výsledek jsme se tak okradli v podstatě sami.
SKB Zlín - Basket Valmez 26:65 a 18:72.
Do Prostějova jsme vyjížděli jako favoriti. V prvním utkání vše fungovalo jak mělo. Od počátečního rozskoku jsme na hřišti byli lepším týmem a jednoznačně jsme si dokráčeli k vítězství o 40 bodů. Do druhého zápasu bohužel nastoupila parta "mistrů světa", kterým se po jednoznačném vítězství nemá co stát. Ledabylost v zakončení, nedisciplinovanost v obraně, nesoustředěnost na vlastní výkon, hledání chyb v rozhodčích a soupeři... Někteří hráči vůbec nepochopili, že chyby musím v první řadě hledat ve vlastním výkonu a až pokud je jejich výkon na hřišti stoprocentní, potom se mohou teprve ohlížet okolo. Když už náhodou nedal koš soupeř, dali jsme si ho do vlastního koše my :( Basketbalový šlendrián jsme korunovali prohrou poslední čtvrtiny 17:4. Vše to nakonec stačilo na hubenou výhru o 7 bodů, ale upřímně nevím, kdo z takového zápasu mohl odjíždět spokojen. Snad jen soupeř, ze kterého si můžeme vzít příklad. I po prohře o 40 bodů příkladně bojoval, nesklopil hlavy a věřil.
Orli Prostějov - SKB Zlín 30:70 a 44:51.
Hledejme chyby sami v sobě a poučme se z nich! Dostali jsme lekci - jsou i výhry, po kterých se můžeme cítit jako proherci!
Díky rodičům za podporu a pomoc s dopravou.
