Do prvního duelu jsme nastoupili trochu ustrašeně, ale ačkoli jsme celý zápas prohrávali, kluci bojovali a podařilo se nám postupně dotáhnout se až na rozdíl 6 bodů před poslední čtvrtinou (Q3 jsme vyhráli 15-6!). Bohužel na dokonání obratu už jsme neměli síly, z mého pohledu spíš psychické. Po celkově docela dobrém, ikdyž poněkud rozkolísaném, výkonu jsme prohráli o 8 bodů. V tento moment se ale začalo stmívat – v hale obrazně, venku doslova. O přestávce mezi zápasy jako by na družstvo padla těžká deka.
Nástup do druhého utkání jako z hororu – nikdo vlastně nechce hrát, kluci po sobě vzájemně koukají, jestli se mezi nimi najde někdo, kdo zodpovědnost vezme na sebe a začne bojovat. Vůbec nikdo - tedy kromě Davida, který ale bojoval sám proti pěti. Po první čtvrtině skóre 0-26 a fakticky bylo po zápase. Nepomáhají oddechová časy ani moje vysvětlování, že vůbec o nic nejde, chceme si jen dobře zahrát a je vždy potřeba na hřiště vstupovat v mentálním nastavení, že stav je 0-0 a snažit se co nejlépe odehrát svoji část. Celý zápas byl doslova utrpením. Postupně se už žádnému z kluků nechtělo hrát a všichni jsme si přáli, aby co nejdřív zazněl závěrečný klakson. Ve výsledku prohra rozdílem 55 bodů hovoří jasně.
Výsledky:
BCM Olomouc A – Strabag Zlín 36 – 28
BCM Olomouc A – Strabag Zlín 63 – 8
I přes rozporuplné pocity hodnotím dvojutkání jednoznačně kladně. Nastoupili jsme proti kvalitnímu soupeři z čela tabulky a z výsledků je jasné, že to bylo z naší strany spíš o „hlavě“. Kluci okusili doposud nepoznané situace, přičemž každý se s tím vypořádal jinak. Pro děti v tomto věku to jsou cenné zkušenosti. Rozhodně chválím všechny hráče za to, že na zápas dojeli a na palubovce zabojovali v rámci svých schopností a aktuálních možností. Kromě rozvoje samotných basketbalových dovedností musíme pracovat i na mentálním nastavení: „chci – nechci“. Když chci, pak to odmakám naplno, neschovávám se na hřišti a hraju pro sebe i pro tým. Pak odcházím s dobrým pocitem. Když nechci, můžu mít své důvody a vůbec nic se neděje, řeknu to trenérovi a ten to pochopí. Toto platí samozřejmě jak při trénincích, tak v zápasech!
Rodičům za dopravu dětí na zápas a za podporu v hledišti děkuji vždy, tentokrát ale jmenovitě paní Hrubé a panu Absolonovi za opravdu velkou pomoc.
Další utkání, poslední v tomto kalendářním roce, odehrajeme 18. 12. 2021 doma proti Lipníku. Více k soutěži na: https://olo.cbf.cz/souteze.html
Pavel Skoupil
