V prvním utkání jsme na papírově lepšího soupeře nastoupili plni bojovnosti a odhodlání. Zdobilo nás to, co by mělo zdobit každého sportovce - v čem jsme byli horší, to jsme ubojovali srdcem a nasazením. Soupeř byl sice basketbalovější, ale neutrální míče končily častěji v našich rukou, místy jsme slušně bránili a vybíhali do rychlého protútoku. Škoda stále nepříznivé střelecké úspěšnosti z okolí koše. Celkově se dá výkon hodnotit velmi pozitivně, se soupeřem jsme loňskou sezónu hráli podstatně větším rozdílem. Všichni chlapci si zaslouží velkou pochvalu, ALE.......
Mezi zápasy přišla pochvala, chlapci spapali svačinky, nastoupili na druhé utkání a ani po první čtvrtině 6:14 nic nenasvědčovalo tomu, co přijde v následujících třech hracích obdobích. Druhá pětka jakoby zapomněla hrát basket, tedy alespoň tak, jak jej umíme, ale co hlavně! přestala absolutně bojovat. Soupeř si na hřišti dělal co chtěl, vládl na obranné i utočné polovině a nepustil nás ke vstřelení byť jediného bodu. Nákaza se bohužel rozšířila i na první pětku, která v třetím období jako podle kopíráku zopakovala výkon svých kolegů a v posledním hracím období jsme vstřelením dvou košů alespoň zjistili, že je v obruči opravdu díra. Těžko hodnotit, co se vlastně přihodilo, ale z čeho se musíme odrazit byl náš výkon v prvním zápase!!!
SKB Zlín - TJ Slavia Kroměříž 35:57 a 10:78.
Díky rodičům za podporu.
